Jak už se asi stalo mým zvykem, píšu články hlavně v době, kdy mi není psychicky zrovna nejlépe. A hlavně když se potřebuju vypsat a uspořádat všechny ty myšlenky a Twitter mi na to nestačí, tolik jich je.
Pokud vás mate název článku, tak zcela oprávněně. Nedokázala jsem vymyslet smysluplnější pojmenování toho, co se mi honí v hlavě a co se teď budu snažit popsat. Abych vám to tedy trošku vysvětlila ještě před tím, než se rozhodnete do mého textu více ponořit. Vždycky, když se necítím psychicky dobře, snažím se si v hlavě najít důvody, proč tomu tak je. Jenže i když ty důvody znám, i když mně samotné přijdou banální nebo racionální, naprosto nic to nemění na tom, že je mi stále stejně zle.