Poslouchám podcast "Vyhonit ďábla", epizodu o úzkostech. Poslouchám zkušenosti dívek, které mi velmi připomínají zkušenosti vlastní. Poslouchám detaily, které nikdo kromě lidí, co si záchvat úzkosti zažil, neví, a hrnou se mi slzy do očí. Jediné rozdíly, kterých si všímám, je to, že jsem odbornou pomoc vzdala po první psycholožce. Že jsem zažila i záchvat tak intenzivní, kdy jsem měla křeče v končetinách a nemohla jimi půl hodiny pohnout. A že na rozdíl od dívčiny nemám žádnou oficiální diagnózu.